(Intro – melodické kytary nad ranní mlhou)
Vstává den, když rosa studí,
ticho zpívá nad řekou.
Srdce bije, cesta budí,
víkend volá válkou s vodou.
(Verse 1)
Na ramenou tažná síť snů,
udice jak meč, co časem zkrotil proud.
V dálce lesy zpívaj hymnu,
že dneska rybář stane se svou hrdou hroud.
Slunce pálí na štíty oblaků,
vítr hladí řeku jako starý král.
A my jdeme dál – přes kraj mokřadů,
kde příběh kapřík napsat se nechal.
(Pre-Chorus)
Voda šeptá, proud se směje,
že v hlubinách se skrývá dar.
Ten, kdo věří, sílu zleje,
a přírodě dá starý žár.
(Chorus – epický, melodický)
Óóó – víkend, co stvořil návrat k síle,
óóó – kapřík vzedmul hrdé vlny řek!
Příroda v kráse, v zelené chvíli,
nám otevřela svůj mýtický svět.
Óóó – kde každý z nás se válečníkem stává,
óóó – rybářský hrdina svou zbroj si nese!
(Verse 2)
Sedíme v tichu, jen voda dýchá,
v kruzích co kreslí vlastní runy.
Čas jako by přestal být lichá,
když čekáš, až prut se naplní touhou luny.
A pak to přijde – rána jak hrom,
vlna se zvedá, prut zaboří se v dlani.
Kapřík bojuje – jeho síla je strom,
který se nechce zlomit na žádné straně.
(Pre-Chorus)
Hlubina volá, duše hoří,
v tomhle boji není slabých stran.
Příroda píše kroniky moří,
a my jsme hosti jejích bran.
(Chorus)
Óóó – víkend, co stvořil návrat k síle,
óóó – kapřík vzedmul hrdé vlny řek!
Příroda v kráse, v zelené chvíli,
nám otevřela svůj mýtický svět.
Óóó – kde každý z nás se válečníkem stává,
óóó – rybářský hrdina svou zbroj si nese!
(Bridge – pomalé, atmosférické, mystické)
V tichu stromů, kde mech je oltář,
vzpomenem chvíle, kdy čas byl náš.
Oheň u břehu, stíny hrál starý čar,
a víkend vytesal svůj věčný vzkaz.
(Final Chorus – mohutný)
Óóó – víkend vítězů, příběh co trvá,
óóó – kapřík, příroda a přátel smích!
Krajina zpívá, v srdci se uchová,
že boj s proudem píše kroniky svých.
Óóó – ať další výpravy čekají v mlze,
óóó – víkend se podařil, žije v písních!
---
Logistik
