Policie

Sloka 1)

Projíždí nocí, slyšíš sirén řev,

v ulicích stíny, záchvaty hněv,

modrý světla blikaj’, roztrhaný klid,

když příběh města píše další vlk a lid.

(Refrén)

Reflex modrých světel, v srdci hoří plamen,

ve tvářích chladný kámen, tu sílu nikdo nezmění.

Držím s nimi krok, ať padne, co má padnout,

v zemi plné špíny chtěj’ se pravdě klanět.

(Sloka 2)

Někdo je proklíná, někdo zas vítá,

ve stínech skrytí jdou čelit zlý pýcha,

když noc je temná, na stráži stojí dál,

i když někdy sami cítí, že svět je král.

(Refrén)

Reflex modrých světel, v srdci hoří plamen,

ve tvářích chladný kámen, tu sílu nikdo nezmění.

Držím s nimi krok, ať padne, co má padnout,

v zemi plné špíny chtěj’ se pravdě klanět.

(Bridge)

Nevíš, co se děje za zdí, za rohem,

sám v tý tmě, kde světlo je ohněm.

Nemaj’ strach, přesto cítí mráz,

pod těma hvězdama slíbili ochranu nám.

(Refrén)

Reflex modrých světel, v srdci hoří plamen,

ve tvářích chladný kámen, tu sílu nikdo nezmění.

Držím s nimi krok, ať padne, co má padnout,

v zemi plné špíny chtěj’ se pravdě klanět.

(Outro)

Tak projíždí nocí, slyšíš ten tón,

modrý světla mizí, ale ne jejich jméno.

Když město spí a měsíc bdí,

policie hlídá každý náš den i dny.