„Maminko, v každém tónu jsi ty“

---

Když večer tiše usedá na střechy města a svět se halí do měkkého světla, cítím v sobě stále tvůj krok, maminko. Je lehký jako teplý řecký vítr a přitom pevný jako hlas, který mě vedl životem. V každém tichu slyším ozvěnu tvého smíchu, v každé melodii slyším tvůj dech, jemný a laskavý. A tak tiše volám tam, kde už slova mizí: Μάνα μου, μαμά μου, φως της καρδιάς – má maminko, světlo mého srdce, stále jsi se mnou v každém okamžiku, i když noc zakryje hvězdy.

Στα μάτια σου είδα ουρανό, v tvých očích jsem kdysi viděl celé nebe. Tvé ruce mě držely, když jsem padal, a tvůj hlas měl sílu utišit i bouři. Το χέρι σου μου έδειξε ζωή, tvá ruka mi ukázala život, cestu, kterou jsem šel. A když se zvedne moře a svět okolo ztratí jistotu, vím, že klid najdu v tom, cos mi předala. Když vítr přinese vzdálený šepot, znovu slyším to jediné jméno, které nosím v srdci jako světelný plamen: maminko. Στων ανέμων το φιλί, v polibku větru je tvůj hlas, jemný a stále živý.

A když padá noc, zpívám si tichý refrén, který patří jen tobě. Maminko má, světlo všech dní, μαμά μου, αγάπη μου, ψυχή μου ζεστή – lásko moje, teplá duše, zůstáváš se mnou i v hlubokém tichu. V písni moře jsi ty, σε κάθε κύμα, σε κάθε ήχο, v každé vlně, v každém tónu, a moje duše ti děkuje. Bez tebe bych byl lodí bez plachet, která nezná směr. Ale ty jsi byla a jsi moje hvězda, můj domov, moje jistota.

Ať se svět mění a putuje, v mém hlasu bude vždy znít ozvěna tvého jména. Μαμά… μαμά… jako modlitba pod řeckým nebem, jako melodie, která nikdy nezmizí. Když zpívám, cítím, jako bys zpívala se mnou. Tvoje láska je skrytá v každém tónu, v každém nádechu, v každé slabice, která se nese nocí. A pak přijde to poslední volání, zpěvné, široké, takové, jaké by měl rád i Demis: μαμά μου — αγάπη μου — μάνα του φωτός. Maminko moje, matko světla, lásko, která mě vede dál.

A v téhle písni, která letí k nebi a zpátky k tobě, je ještě jedno přiznání, které musí zaznít nahlas. Každá nota, každé české i řecké slovo, každý dech v tomhle zpěvu patří jen tobě. Protože tahle píseň, maminko, je od srdce. Je od syna, který tě miluje. Je od Petra, který ti zpívá: maminko, moje píseň, moje síla, moje světlo.

---