(Sloka 1)
Za okny je Radek, tichá tmavá ulice,
kroky zní jak ozvěna, nese svoje tajemnice.
V očích světlo, co se třpytí, jako oheň nad ránem,
jde si svojí cestou dál, pevný krok a srdce s klamem.
Noc ho hladí chladným vánkem, každý dech mu kreslí stín,
Radek stojí v tichém světle, jeho příběh není zlý.
(Předrefrén)
A v jeho stopách zní ten tón,
co vede dál a táhne k nám.
(Refrén)
Za okny je Radek – noc ho nese dál,
silný jako skála, co nikdy neupadá.
Za okny je Radek – vítr zpívá s ním,
když se dívá vzhůru, hoří v něm svůj vlastní klid.
---
(Sloka 2)
Městem táhne rytmus kroků, vlna, co se nezastaví,
všichni ví, že Radkův stín vždycky míří mezi davy.
V kapse nese starý příběh, tóny, co se rodí v hlavě,
z nich se každou temnou noc stane píseň, hoří v trávě.
A pak přijde tichý zvuk, jak struna zní a letí vzhůru,
měkký tón se rozlije a rozsvítí černou kůru.
(Předrefrén)
A v jeho očích jasně svítí,
že starý strach už nemá síly.
---
(🔥 Kytarové sólo – ZONA styl)
(psané tak, aby Zona zachytila atmosféru)
Kytara stoupá – dlouhý tón, třpyt ve tmě.
Stoupá výš – čistý tah.
Pak rychlé běhy – jiskry jak déšť.
Závěr: široký vibrato tón,
padá dolů a mizí v ozvěně.
---
(Refrén)
Za okny je Radek – noc ho nese dál,
světlo v jeho očích nikdy nepadá.
Za okny je Radek – tóny hoří v nás,
kytarové sólo letí jako jasný hlas.
---
(Závěr)
A když se noc zavře do ticha,
Radek pořád kráčí svým rytmem.
Svět je temný, ale on ho nese,
a píseň v něm se nikdy neztratí.
---