Unter dunklen Felsen, wo der Atem Erde voně**,
horníci scházejí dolů, srdce bije v temném tichu.
V hlubinách pod městem, kde světlo dávno zhaslo,
bije síla lidí, co se nikdy nevzdalo.
Mit dem Hammer in der Hand, im kalten, feuchten Stein,
každý úder zvoní jako slib, že ráno přinese daň i chléb.
Der Schacht ruft ihre Namen, die Erde otevře svou hruď,
a Kutná Hora roste, protože oni nesli její budoucnost.
Refrén:
Silber der Erde, stříbro co září všem,
aus der Tiefe k nebi, město roste jako sen.
Kameny zpívají, Stein und Herz im gleichen Schlag,
Kutná Hora, tvoje sláva žije dál každý den und jeden Tag.
Durch staubige Gänge, wo das Licht kaum scheint,
putují horníci dál, i když noc se jejich cestou vine.
Ihre Stimmen hallen leise, Gebet in jedem Speer,
a kapličky nad městem chrání každý jejich krok i směr.
Wenn der Morgen über den Hügeln leuchtet silbern schön,
zvonice hlásí nový den, kdy se práce znovu rozběhne.
Die Münzen schlagen Funken, das Reich braucht ihre Kraft,
a stříbro z hor přináší moc, kterou nikdo nepopře.
Refrén:
Silber der Erde, stříbro co září všem,
aus der Tiefe k nebi, město roste jako sen.
Kameny zpívají, Stein und Herz im gleichen Schlag,
Kutná Hora, tvoje sláva žije dál každý den und jeden Tag.
Unter Gottes Augen bauten sie St. Barbara stolz und frei,
a každý pilíř vypráví, kdo práci v srdci nosil.
Ihre Hände trugen město, das bis heute pevně steht,
a příběh horníků žije v každé ulici, co paměť ještě má.
Závěrečný refrén:
Silber der Erde, stříbro tvé věčné je volání,
aus alten Schächten roste síla, co nikdy nezhasíná.
Kutná Hora – Stadt aus Stein, město krve, práce, krás,
Silber der Erde, tvůj odkaz v lidech dál zůstává.
---
Logistik
