Vzpomínám si na den, kdy jsme se poznaly,
od tý chvíle jsme se od sebe nehly.
Smály jsme se, plakaly, blbly celý dny,
jen my dvě – já a ty, duše spřízněný.
Refrén:
Ty jsi moje sestra, co si vybral sám osud,
v každým smutku, v každým smíchu, jsi tu.
Jsem vděčná, že tě mám – ať se děje cokoliv,
Máša a Anička – nejlepší kámošky navždy.
2. sloka
I když přijde bouřka, a svět se rozpadá,
vím, že ty mě chytneš, že se na tebe dá.
Stačí jeden pohled a víme, co se děje,
naše pouto je silný – nic ho neroztaje.
Refrén:
Ty jsi moje sestra, co si vybral sám osud,
v každým smutku, v každým smíchu, jsi tu.
Jsem vděčná, že tě mám – ať se děje cokoliv,
Máša a Anička – nejlepší kámošky navždy.
Možná jednou půjdeme každá jinou cestou,
ale srdce si ponesou tu stejnou lásku s sebou.
A když budeš někde daleko a já budu ti chybět,
stačí si tuhle písničku pustit a zase mě uslyšíš zpívat.
Závěr – refrén:
Ty jsi moje sestra, co si vybral sám osud,
v každým smutku, v každým smíchu, jsi tu.
Jsem vděčná, že tě mám – ať se děje cokoliv,
Máša a Anička – nejlepší kámošky navždy.