[Guitar Solo]
Legenda o Medvědovi – Drsnej geodet, co nikdy necukl
(Hudební styl: Punk-country bordel, co se zpívá v hospodě s pivem v ruce a bahnem na botách!)
---
1. sloka
Lukáš ve skladu šéfoval všem,
VZVčko lítalo tam a sem,
chemie smrděla, hnusnej vzduch,
jenže víkend byl jinej duch!
Honza už řve: „Kurva, vstávej!“
„Dneska měříme, tak koukej mávat!“
Hůl, pásmo, stativ sbal,
a do kopce to val!
---
Ref: (řvát jak na koncertě Motörhead!)
Hanzi, Hanzi, doprdele!
Počkej, kámo, ztrácím dech!
Kopce, srázy, louky v prdeli,
Sakra, kámo, nejsme cech!
---
2. sloka
Pole, lesy, řeky, bahno,
Medvěd funí, že padne na dno,
Honzík mučí, učí, koučuje,
„Měř to sakra, než tě zakopu, vole!“
Lukáš plazí se, křičí k nebi,
že radši by tahal palety celý dny,
ale maká dál jak správnej ďábel,
protože nemá v duši zával!
---
Ref: (ještě hlasitějc, ať prasknou skla v hospodě!)
Hanzi, Hanzi, doprdele!
Počkej, kámo, ztrácím dech!
Kopce, srázy, louky v prdeli,
Sakra, kámo, nejsme cech!
---
3. sloka
Statika? To je očistec,
Medvěd zas leží, šlape na měsíc,
Honza ho budí kopancem,
„Měř to sakra, nebo dostaneš klíčem mezi vočiska!“
Pot, krev a slzy – legenda roste,
Skladník-geodet, co nikdy necukne,
Když někde padneš, buď si jist,
že Medvěd to zkusí… ale stejně chcíp!
---
Závěr – TEĎ TO PŘIJDE!
Lukáš – INFARKT!
Popadá dech!
Hekne, škytne a do prostoru zařve:
„Kámo Hanzi… dali jsme to… i když chcípám… brečím…“
„Zvládli jsme to jako dva pohani…“
„Nevzdáme to… přece nejsme Homošišky Johani!!!“
Bum! Ticho. Lok piva. A pak celá hospoda zpívá refrén naposed....
A úplně nakonec chci ať se ozve jakoby z dálky tak nejsou Johani...a hykajici osel
🔥 TOHLE JE HYMNA LEGENDA! 🔥