Loading…
Lyrics
Sloka 1]
Sedím tu sám — ticho mě svííírá,
vzpomínky křičí, srdce umííírá.
Na stole klíč — i chladná káva,
zbyl jen stín, kde jsi bývala.
[Předrefrén]
Já vím, že ti dávno chyběl klid,
že víc jsem bral, než mohl kdy dát.
A teď jen šeptám do tmy — promiň mi…
[Refrén]
Nechám tě jít — i když to bolííí,
roztrhni pouta, co nás svííí.
Já budu stát — tam, kde mě volíš,
v stínu tvých dní, tam budu žííít.
Nechám tě jít — i když mě zlooomí,
ať tvůj svět září — i když můj spííí.
[Sloka 2]
Sny, co jsme měli — shořely v čase,
v očích ti zůstal můj starej strach.
Chtěl jsem být domov — stal se ti mrazem,
a teď tě pustím — i když chci zpátky zas.
[Předrefrén]
Cítím, jak mizíš z mých vět,
jak ticho křičí, že je konec vět.
Ale i tak chci, ať vííš…
[Refrén]
Nechám tě jít — i když to bolííí,
roztrhni pouta, co nás svííí.
Já budu stát — tam, kde mě volíš,
v stínu tvých dní, tam budu žííít.
Nechám tě jít — i když mě zlooomí,
ať tvůj svět září — i když můj spííí.
[Bridge – dramaticky, jen hlas a klavír]
Neboj se, zvládneš to sama,
ty nejsi slabá, jsi nádherná dáma.
Já budu vzpomínkou, ne výčitkou,
jen tichým světlem — pod tvou duhou.
[Závěr – šeptem, pomalu mizí]
Až jednou projdeš kolem mě,
a nepoznáš ten pohled můj…
snad ucítíš, že v tom tichu,
je někdo, kdo tě — pořád miluje…
a nechal tě jít.
---
Details
GeneratedOct 24, 2025
Duration4:00
LanguageCS
Style
pomalu, melancholicky – klavír, smyčce, jemný beat)
Credits
Prompt byRhythmMatrix556
ModelAria v4
