1)Sleduju tvůj stín, jak se v rohu ztrácí,
hraješ svou roli, co se ti nevyplácí.
Ten úsměv je jen nátěr, co brzy praskne,
v tvých očích vidím prázdno, je to jasné.
(Tic-tac, tic-tac)
Čas běží, pravda se na povrch dere,
jsi loutka v divadle, co si tě vybere.
Schováváš se za tvář, co ti nepatří,
ale já vidím víc, než tihle diváci spatří.
Už to neudržíš, ta tíha je moc,
přichází chvíle, přichází noc.
Tvá maska pálí, tvoje ego krvácí,
poslední šance se ti v dálce vytrácí!
Rf)Maska! Sundej tu masku z tváře!
Pravda pálí víc než sluneční záře.
Jsi jenom odraz, co se v zrcadle bojí,
přestaň už lhát, v týhle bitvě neobstojíš!
Maska! (Don't hide it!)
Maska! (Just face it!)
Už tě znám, vidím tvou pravou tvář,
zhasíná tvoje falešná svatozář.
2)Kdo jsi pod tím vším? Jenom prach.
Hraješ si na hrdinu, ale v duši máš strach.
Falešný slova, falešný gesta,
tohle je konec tvýho falešnýho města.
Rozbij ty střepy, odhoď tu lež,
než se v tom vězení úplně rozplyneš.
Já jsem ten klíč, co ti otevře dveře,
pokud mi věříš, tak se vzdej téhle sféře.
Rf)Maska! Sundej tu masku z tváře!
Pravda pálí víc než sluneční záře.
Jsi jenom odraz, co se v zrcadle bojí,
přestaň už lhát, v týhle bitvě neobstojíš!
Maska! (Don't hide it!)
Maska! (Just face it!)
Už tě znám, vidím tvou pravou tvář,
zhasíná tvoje falešná svatozář.
3)Sleduj, jak se hroutí tvůj smyšlený svět,
už není cesty zpátky, už není cesty zpět!
Jsi lapen v síti, co jsi sám utkal,
všechna ta pýcha, co jsi v sobě hýčkal!
(Now break it!)
Střepy tvý masky mi padají k nohám,
už nejsi král, co se klaní svým bohům.
Jsi jenom stín, co se ve světle ztrácí,
Domi přichází, tvůj čas se krátí!
(Right now!)
Bojíš se, že uvidím, kdo skutečně jsi?
Ale v tomhle světě už nejsou žádný útesy.
Pusť to. Buď sebou.
Aspoň na jednu vteřinu...
Rf)Maska! Sundej tu masku z tváře!
Pravda pálí víc než sluneční záře.
Jsi jenom odraz, co se v zrcadle bojí,
přestaň už lhát, v týhle bitvě neobstojíš!
Maska! (Don't hide it!)
Maska! (Just face it!)
Už tě znám, vidím tvou pravou tvář,
zhasíná tvoje falešná svatozář.
........