

Prompt / Lyrics
Už šedesátkrát přešla městem zima, v kabátě po tátovi, co pořád trochu hřeje. Vltava plyne, mlčenlivá, líná, a já se ptám, kam zmizely ty děje? Kde stával dům, je dneska skleněná stěna, odráží moji tvář, co už je jiná. Praha je krásná, ale odcizená, jako stará láska, co si nevzpomíná. Hledám ty bary, kde se pilo na dluh, kde v kouři z cigaret se vznášel duch. Hledám ty dvorky, kam nechodili turisti, než je smyl čas a developeři s čistou ctí. Ztratil se vchod, ztratil se stín, zbyla jen Praha – a já v ní, syn svých vin. Tady byl parčík, v křoví se spalo, pár starých vrb a tráva po kolena. Dneska je tu beton, všechno se to zdálo? Příroda v koutě, tiše udušená. Zmizela hospoda, kde v rohu stál automat, a pivo chutnalo po kovu a po svobodě. Teď je tu butik, co neumí se smát, všechno je vyleštěné, všechno je v pohodě.
Tags
"I'm looking for a slow, melancholic jazz ballad with a vintage, smoky bar atmosphere. It should feel nostalgic and late
3:32
No
1/15/2026