1). Sníh na vrcholcích hor se v měsíci třpytí,
v Crans-Montaně začíná noční žití.
Smích mladých lidí a hudba, co duní,
v sále je radost a naděje v ovzduší vůni.
Nikdo z nich netušil, když vcházeli dovnitř bran,
že tenhle večer je pro věčnost přichystán.
Rf)Teď k nebi stoupá tichá modlitba nás všech,
zastavil se svět a zatajil se dech.
V plamenech noci zhaslo tisíc nadějí,
v srdcích nám zůstávají ti, co už se nesmějí.
Světlo, co zhaslo, v nás navždycky plápolá,
kdo v srdci žije, toho čas nezdolá.
2). Pak přišel stín a vzduch začal pálit,
oheň se neptal, koho má v kouři zhalit.
Zmatené kroky a výkřiky do noci,
hledání cesty a volání o pomoci.
Klub, co měl být rájem, se vteřinou změnil,
v osudný okamžik, co životy poplenil.
Rf)Teď k nebi stoupá tichá modlitba nás všech,
zastavil se svět a zatajil se dech.
V plamenech noci zhaslo tisíc nadějí,
v srdcích nám zůstávají ti, co už se nesmějí.
Světlo, co zhaslo, v nás navždycky plápolá,
kdo v srdci žije, toho čas nezdolá.
3). Svět se teď zastavil a v horách je ticho,
ta tíha na duši se s ničím nemění.
Ti, co se nevrátili, v našich snech zůstanou,
stali se nejjasnější hvězdou nad Montanou.
Oheň byl silný, ale láska je silnější,
vaše vzpomínka je to, co je v nás nejčistší.
Rf)Teď k nebi stoupá tichá modlitba nás všech,
zastavil se svět a zatajil se dech.
V plamenech noci zhaslo tisíc nadějí,
v srdcích nám zůstávají ti, co už se nesmějí.
Světlo, co zhaslo, v nás navždycky plápolá,
kdo v srdci žije, toho čas nezdolá.
Teď hvězdy nad Švýcarskem svítí jen pro vás,
v ozvěnách údolí budeme slyšet váš hlas.
Charlotte, tvůj úsměv, Alicia a Diana,
zůstali v našich srdcích jako hluboká rána.
Arthur a Guillaume, kluci, co chtěli žít,
Trystan a Benjamin, teď musíte jít...
Tam, kde už nebolí mráz a nepálí žár,
každý z vás byl pro svět ten největší dar.
Dalia a Nora, dvě duše tak čisté,
vaše místo v našich vzpomínkách
je navždy jisté.
Sofia a Alice, krásky, co měly sny,
teď pro vás píšeme tyhle smutné dny.
A Emanuele, poslední v řadě jmen,
proč musel skončit tak brzy tvůj sen?
Dvanáct svícnů teď v kostele hoří,
zatímco slzy se do dlaní noří.
[Outro]
Až příště napadne sníh na švýcarské pláně,
budeme se dívat k nebi a spínat dlaně.
Crans-Montana... nezapomeneme.
Odpočívejte v pokoji.
Domi_Nika
