Blanka

Lásko má, tvé oči svítí jak květy v máji,

čumáku můj, tvůj smích zahání i ten nejhlubší splín.

Lásko má, tvoje ruce vždycky léčí to, co bolí,

a já mám štěstí, že můžu být ten, kdo stojí ti po boku.

Refrén:

Lásko má, čumáku můj,

v srdci máš víc než celý svět.

Lásko má, čumáku můj,

mě a Davida máš tam hned vedle.

Dal bych za tebe všechny hvězdy, co znám,

protože, lásko má – já mám jen tebe a náš plán.

Když jsem padal, stála jsi za mnou v nejhorších chvílích,

čumáku, tys byla ta, o kterou jsem se mohl vždycky opřít.

Nikdy jsi mě nehodila přes palubu, byla jsi jediná,

která věřila, že z každý tmy se jednou stane světlo.

A teď ti to vrátím, všechno.

Všechno zlý bylo pro něco dobrý,

protože nás to spojilo,

a dnes máme Davida – náš malej zázrak,

a rodinu, která drží jako skála.

(Refrén)

Tichý most:

A pamatuju chvíli, kdy tvoje pravačka zapálila světlo v mojí hlavě,takový bomby

jen dotek a jiskra – a já věděl, že jsi ta pravá.

Že s tebou chci žít, stárnout, mít domov,

čumáku, tys rozsvítila všechno, co bylo tmou.

A až budeme staří, ruku v ruce na lavičce,

budeme vyprávět vnukům, jak jsme se k sobě našli…

Jak jednou přišla má láska, můj čumák,

a já už nikdy nechtěl odejít.

Poslední refrén:

Lásko má, čumáku můj,

pořád ten stejný jiskřivý svět.

Lásko má, čumáku můj,

mě, Davida i náš domov – a to stačí všem.

A já ti to zpívám dneska zas a znova…

protože, čumáku – budu tě milovat do poslední chvíle svého života