Nad mraky

(Sloka I)

Ráno je tiché jak zavřené dveře,

svět ještě dýchá jen napůl.

V myšlenkách stoupám výš než střechy,

kde vítr je měkký jak vlněný šál.

(Refrén)

Nad mraky je klid,

tam hluk zůstává dole.

Jen světlo a bílá pláň,

kde čas se pomalu rozplyne.

Nad mraky je mír,

co nikdo nevezme zpátky,

jen ticho co obejme

a drží tě chvíli nad zemí.

(Sloka II)

Pod sebou nechám všechny starosti,

ulice, hlasy i spěch.

Tam nahoře slunce svítí jinak,

jako by vědělo víc než my.

(Refrén)

Nad mraky je klid…

(Most)

A i když stojím nohama pevně,

vím, že kousek mě letí dál.

Stačí zavřít oči na moment

a jsem tam zas.

(Poslední refrén – jemně)

Nad mraky je klid,

a ten si nesu zpátky.

Ne jako útěk,

ale jako sílu být tu dál.

Taková tichá věc na večer.

Žádný Concorde, jen bílé moře pod tebou.