Byla to jen chvíle, když jsem tě poprvé spatřila,
v tom fitku mezi lidma, jak jsi na mě jen tak mrknul z dál.
A pak zpráva přišla, a srdce hned se rozbušilo,
že snad ten kluk z posilky, je ten, co mi svět změnil dál.
Refrén:
Na Krásné vyhlídce začal náš sen,
tam poprvé zněl náš smích i ten den.
A já vím, že s tebou chci jít dál,
v dešti i když slunce ztrácí zář.
Líbíš se mi, pořád stejně moc,
i po těch letech, každej den, každej krok.
Díky tobě vím, co láska je,
můj Honzíku, ty jsi všechno mé.
2. sloka:
Šest let jsme psali náš vlastní příběh,
a měsíc manželé, už máme domov plný smíchu dětí dvou.
Lukášek a Tomášek — náš poklad největší,
když tě vidím s nimi, srdce taje láskou pouhou.
Refrén:
Na Krásné vyhlídce začal náš sen,
tam poprvé zněl náš smích i ten den.
A já vím, že s tebou chci jít dál,
v dešti i když slunce ztrácí zář.
Líbíš se mi, pořád stejně moc,
i po těch letech, každej den, každej krok.
Díky tobě vím, co láska je,
můj Honzíku, ty jsi všechno mé.
Bridge (mezihra):
Byly chvíle těžké, kdy svět nám padal na ramena,
ale tys mě držel, nikdy ses nevzdal, vždycky jsi stál.
V nemoci i v smíchu, v každém dni — byl jsi se mnou,
a já ti dnes chci říct, že tě miluju zas a znova dál
refrén jemně:
Na Krásné vyhlídce začal náš sen,
a pořád trvá, rok za rokem jen.
A když se ptáš, co víc bych chtěla,
jen tebe, lásko, pořád celá.