Veškeré psaní dnes zdá se mi pitomé odporné, zbytečné, marné a hloupé bohužel, myslím tím dokonce i to mé - asi mě zblbnul vlak tím, jak mnou houpe asi jsem opravdu už velmi unaven zokna ven upírám oči své tupé ted zrovna do noci, - jedu už třetí den sužován samotou prázdného kupé - vlak náhle zastavil za Starou Krčí... (už někdy od války v polích tu trčí!)
Na zrezlých kolejích rozbitý stojí vlak v něm nikam odnikud jede vrak muže to jsem já, zoufalý, vychrtlý vlkodlak vlkodlak oděný do vlčí kůže...